Ze soukromí: Tipy na personalizované dárky

Ahoj,

od té doby, co máme malou a projíždím si v noci při kojení Instagram, nestačím se divit, co je v dnešní době možné sehnat :) Jelikož zanedlouho budeme chystat Miušce vlastní pokojíček, tak si ukládám různé tipy na vybavení a doplňky a nejen to. Hlavně jsem narazila na plno úžasných tipů na dárky. Jelikož hodně lidí v mém okolí Instagram nemá nebo nemá tolik času, jako já teď, rozhodla jsem se nějaké tipy s vámi sdílet - ano, už je po Vánocích, ale třeba budou mít vaše děti nebo děti ve vaší rodině brzy svátek, narozeniny, nebo se nějaké kamarádce narodí miminko, tak se můžete inspirovat u mě.

Rozhodla jsem se sdílet hlavně ty originální, přesně "na míru" pro určité miminko. Máme úžasnou rodinu a kamarády, kteří nás znají, takže dostáváme pro malou dárky především s motivy králíčků, protože vědí, že je zbožňujeme a jednoho živého ušáka máme i doma :) Dostáváme ale i dárky, které jsou vyrobené přímo pro Miu. Jsou to nejen dárky vlastnoručně vyráběné, jako deky, svetříky, čepičky, capáčky atd., ale jsou to i dárky, které jsou vyrobené někým jiným, ale také přímo pro ni.

Pokud umíte plést, tak si myslím, že především teď v zimě, uděláte rodičům radost, když pro jejich miminko upletete čepičku nebo capáčky. Pokud jste ještě šikovnější, tak můžete uháčkovat nějakou hračku. Nám tyto věci zajišťuje moje neskutečně šikovná babička. Je to originální a zároveň praktické.

Další vlastnoručně vyráběný personalizovaný dárek jste už u mě mohli vidět na Instagramu a na Facebooku. Je to lapač snů, který Miušce vyrobila naše skvělá kamarádka! Nikdy jsem neviděla hezčí. A to je přesně ono. Je naprosto úžasné, jak nás kamarádi znají a tím pádem ví, čím nám udělají radost. Samozřejmě né každý ho umí vyrobit (já bych to nezvládla ani za nic) a proto je plno těch, které to umí a pokud nikoho takového v okolí nemáte a nemáte ani Instagram, kde byste si někoho takového mohli najít, Fler je plný šikovných ženských, které vám lapač přímo na míru vyrobí :)

Jeden dárek, vyrobený přímo pro ni, dostala Miuška hned po narození od další z našich úžasných kamarádek. Nechala jí vyrobit body se jménem, ale ne ledajaké :) S kamínky Preciosa, protože ví, že všechno třpytivé naprosto miluju! Takové body a nejen je, vyrábí shineandshine.cz.

Když už jsme u těch personalizovaných bodyček, tak na Vánoce jsem pro malou nechala vyrobit body s nápisem Miušky první Vánoce. Na stránce mojeprvniroky.cz můžete objednat body nejen k Vánocům, ale i k narození, k narozeninám nebo jen tak :)

Dárek, který dostala Mia na Vánoce od babičky, je personalizovaná deka. Obsahuje nejen jméno a datum narození, ale i čas narození, míry a znamení zvěrokruhu. Podle mě je to opět nádherný tip na dárek, který nejen rodičům připomíná, kdy to jejich štěstí přišlo na svět :) Navíc je vyrobená z příjemného měkoučkého materiálu a je kupovaná na eshopu babygift.sk.

Miuška dostala i klipy na dudlík s jejím jménem, ale dudlík nepoužíváme, tak přívěšky využijeme jinde. Jeden jsme už využili a dali jsme ho kamarádce, která nám vyráběla lapač snů a zakomponovala ho do něj a ten druhý ještě čeká na své využití :) Personalizovat jdou nejen klipy na dudlík, ale například i kousátka. My jsme kupovali dvě kousátka, nakonec jsme si vybrali z nabídky, jen jsme si řekli, jaký tvar dřevěného komponentu budeme chtít. Byla možnost přidat i jméno, ale to se nám tam nehodilo :) Kousátko na míru je ale podle mě taky skvělý dárek a u nás momentálně kousátka frčí :) Máme je z Facebookového obchůdku U Kuličky.

Další super tip je opět z Instagramu a měl v naší rodině velký úspěch. Opět při kojení jsem narazila na fotky knížek přímo se jménem dítěte, tak jsem zapátrala a objevila jsem nakladatelství Modrý slon, které mimo jiné vyrábí osobní knihy. Nabízí knihy pro všechny věkové skupiny. Objednávala jsem leporelo pro Miu a pro naše dva synovce a pro neteř jsem objednávala už klasickou knížku, jelikož je starší. U leporela zadáte pouze jméno dítěte a další tvary, které si přejete využít a u knížek pro starší děti zadáte i město, ve kterém se dítě narodilo nebo v něm žije. Potom se hlavním hrdinou stane uvedené dítko a příběh se odehrává v jeho městě. 

Na Instagramu v anketě jste mi odpovídali, že máte personalizované věci, především dárky, rádi, tak doufám, že vás článek bavil a třeba i inspiroval :) Budu ráda, když mi napíšete vaše tipy na osobní dárečky, přece jen máme teď v okolí plno miminek a těhotných a ráda dávám originální dárky.

Topinkovač Russell Hobbs Elegance

Ke kojení patří i plno omezení ve stravování. Měly byste vynechat jídla, která by mohla miminko nadýmat nebo způsobovat alergie. Každý pediatr či laktační poradkyně vám nejdříve vyjmenuje, že byste neměly jíst luštěniny a čerstvé pečivo. Luštěniny překousnu, i když samozřejmě mám teď největší chutě na čočkovou polévku, ale čerstvé pečivo? Miluju čerstvé rohlíky! Když jsme na dovolené, tak se vždycky domů těším na rohlíky :-D No, ale teď můžu maximálně ty, které jsou den staré :-/ a takové už tolik nevyhledávám... 

A jak to čerstvé pečivo nahradit? Pomocí topinkovače! 

Topinkovač Russell Hobbs můžete vyhrát i v soutěži na Facebooku a abych vás trošku navnadila, tak vám představím ten, který máme my. Jedná se o novinku značky Russell Hobbs Elegance. 

Název podle mě odpovídá vzhledu - opravdu je elegantní. Jednoduchý, stříbrno-černý zaoblený design. Navíc má i elegantní ovládání. Veškerá tlačítka obsluhy má umístná na přední straně uprostřed. 

Obsluha je tím pádem velmi jednoduchá. Stačí vložit chléb do přihrádky, zatlačit páčku směrem dolů, nastavit si pomocí tlačítek +/- stupeň opečení a už jen čekat :)

Až je chléb opečený, topinkovač se vypne a chléb vyskočí :) Není nic jednoduššího.

No a po dopečení chleba jen vyjmete přihrádku na drobky, očistíte a můžete opékat dál :)

Další funkce topinkovače, jako je např. rozmrazování vám taky usnadní život. Můžete si opéct chléb rovnou z mrazáku. No a díky odnímatelné mřížce si můžete rozpékat např. croissanty a budete je mít, jak kdybyste je donesli právě z obchodu :)

Od té doby, co máme topinkovač, už nejím den staré rohlíky a užívám si krásně opečených toustů a bagetek :) Je to trošku závislost. Každé ráno snídám opečené tousty nebo bagetky na různé způsoby a opravdu si to užívám.

Pokud ještě topinkovač nemáte, určitě na nějaký mrkněte. Především pokud ráno pospícháte, ale nechcete se odbývat, je to ideální kompromis. Russell Hobbs má opravdu širokou škálu různých designů - vintage, elegantní, jejich legendární s kytičkami. 

P. S.: Určitě mi dejte vědět, jestli topinkovač máte, používáte nebo jestli se ho chystáte pořídit :)

Ze soukromí: Šestinedělí

Ahoj,

jsem tu s pokračováním našeho seznamování s Miuškou :) Tenhle článek pojmu zase trošku jinak a rozdělím ho na nezbytnosti a pak na to, co bych udělala jinak.

Nezbytnosti v šestinedělí

1. Partner

Vím, že jsem to psala i v nezbytnostech v těhotenství, ale já to tak prostě vidím. Je to ta největší opora, kterou máte a navíc, není to jen vaše miminko, ale i vašeho partnera a chce si ho užít stejně jako vy :) Manžel si v práci domluvil 14 dní dovolené, abychom první dny prožívali všichni společně a oba to vidíme jako to nejlepší, co mohl udělat. Nejen, že mi neskutečně pomáhal, ale hlavně jsme si užívali každý pohyb, xichtík, koupání a dokonce i každé přebalování společně. A teď mě kdykoliv dokáže ve všem zastoupit - dobře, skoro ve všem :-D Kojení fakt nezvládá :-D a do pokakané plíny se taky dvakrát nežene :-D.

2. Rodina

Především mamka a tchýně! Přece jen už děti vychovaly a tak když jsem potřebovala nějakou radu, tak jsem věděla, že se na ně můžu obrátit :) Obě jsou opravdu skvělé a vím, že kdybych jim zavolala o půlnoci, že potřebuju radu, nebo že potřebuji, aby za náma přijely, nikdy se na mě nevyprdnou!

3. Kojící "potřeby"

Než se pořádně rozkojíte, tak nemusí být kojení úplně příjemné. Aspoň u mě to tak bylo. Ze začátku pro mě byly vždycky tak 2-3 minuty kojení bolestivé. Asi než se pořádně protáhla mléčná žláza? Netuším, ale nebylo opravdu nic moc, musela jsem hodně zatínat zuby, abych tu chvíli překousla. Po kojení byly bradavky dost citlivé a vysušené, takže jsem je vždycky natírala sádlem, tzn. první kojící nezbytnost. Dále bývá ze začátku problém, že se na prsu vytvoří bouličky, ztvrdliny mléčných žláz a v nejhorším případě zánět prsa a věřte, že je to opravdu šílená bolest! Proto je potřeba prsa masírovat. Na to jsem používala masážní olej od Weledy, který byl opravdu fantastický! Třetí nezbytnost se váže se zánětem - mějte doma pro jistotu koupený tvaroh! Krásně zánět vytáhne :) 

Další nezbytnosti se budou týkat nejen šestinedělí, ale i celého období, kdy kojíte :) 

Kojící čaje - na trhu najdete neskutečné množství kojících čajů a stejně jak ráda zkouším novou kosmetiku, tak ráda zkouším i nové čaje. Většina kojících čajů má hodně podobné složení, tím pádem chutnají dost stejně, ale i tak mě to baví.

Dále pak samozřejmě kojící podprsenky a vložky do podprsenky. Nesnáším vložky do podprsenky a to, že musíte nosit podprsenku i na spaní. Do dneška jsem si na to nezvykla a i když jsem šťastná, že stále kojím, tak se těším, až ty podprsenky a především vložky odhodím do koše! :-D Jinak vložky do podprsenky mám bambusové, pratelné a pro jistotu mám do zásoby nakoupené i ty klasické jednorázové. Podprsenky a kojící noční košile jsem si kupovala v bonprixu a doporučuji je všemi deseti! 

4. Sprcha

Zní to asi divně, ale než se tělo vrátí do původního stavu, tak to chvíli trvá. Nemyslím tím jen tu ránu dole, ale také to, jak jsem už psala v minulém článku, že jsem se šíleně potila a do této doby jsem na to nebyla vůbec zvyklá. Ve sprše jsem trávila každou volnou chvíli, kterou jsem měla a vždycky, když jsem vylezla, byla jsem jak vyměněná - kdo to nepoznal, tak to asi nepochopí :-D 

5. Odpočinek a klid

K tomuto se váže to, co bych udělala jinak, takže pokračování ...

ˇ

Co bych udělala jinak?

Určitě bych omezila návštěvy. Takhle to bude znít hnusně, ale vysvětlím. Od příchodu z porodnice jsme měli každý den nějakou návštěvu. Žádný den jsme neměli celý jen pro sebe my tři. Nechtěla jsem nikoho odmítat, protože jsem každému chtěla dopřát vidět ten nádherný malinkatý uzlíček štěstí co nejdříve. Byla jsem totiž nesmírně šťastná, že má Mia ve svém okolí tak úžasné lidi, kteří se na ni těší a chtějí ji vidět, ale nemyslela jsem vůbec na sebe. Měla jsem si dopřát více klidu. Byla jsem každý večer, spíš už odpoledne, šíleně unavená a vysílená. Takže doporučuji všem nastávajícím maminkám, aby si alespoň těch prvních 14 dní nechaly jen pro sebe a pořádně si odpočaly!

Ze soukromí: Pobyt v porodnici

Ahoj,

jsem tu s pokračováním... v minulém článku o porodu jsem skončila tím, jak nám Miu přivezli na pokoj.

Když nám ji přivezli, tak mě to opět rozbrečelo. Byla jsem tak dojatá a šťastná. Stále jsem nemohla uvěřit, že od teď už budeme všichni tři spolu. Že si už nemusím povídat s pupkem, ale konečně se s tím malinkým roztomilým človíčkem můžu i pomazlit! Celé ráno jsme se s ní mazlili nebo na ni jen tak zasněně koukali. Byl to úžasný pocit! Pak nám začali chodit návštěvy (rodina) a s každou návštěvou jsem zase dojetím brečela :-D

Bylo skvělé, že jsem první dva dny byla na pokoji sama a tím pádem mohly návštěvy za mnou na pokoj a nemuseli jsme chodit do jídelny. První den mi i jídlo nosili na pokoj, abych nemusela do jídelny. Ne, že bych byla tak líná, ale měla jsem tu ránu tak velkou a bolestivou, že mi chodit nešlo... vlastně nic mi nešlo :( O sezení nemohla být řeč několik týdnů a ležet jsem mohla jen v jedné poloze.

Než přišlo mlíčko, tak jsem brala utišující léky jak jen to šlo, ale popravdě moc nepomáhaly :( Když jsem začla kojit, tak už jsem léky brát nechtěla ... Bohužel jsem tou bolestí celé 4 dny v porodnici nespala. Myslím, že jsem celkově naspala 2 hodiny za ty 3 noci. Třetí noc navíc přišla krize.. asi i tím, jak jsem nebyla odpočatá, tak byla ta bolest čímdál větší a já se šourala po pokoji, po chodbě a bolestí brečela. Pak jsem si ale řekla, že si tím nepomůžu, akorát se budu vysilovat. Přestala jsem brečet, lehla si do postele a aspoň zavřela oči a odpočívala.

Jak už jsem zmínila, první dva dny jsem byla na pokoji sama a tak byl manžel celé dny s námi. Byla jsem ráda, že ty krásné okamžiky můžeme prožívat všichni spolu a zároveň to byla strašná pomoc. Především, když jsem potřebovala něco podat, donést nebo pohlídat maličkou, když jsem se šla sprchovat. Když už jsem u toho sprchování, tak jsem se sprchovala vždy, když jsem si zašla na záchod. Měla jsem strach, abych nechytla do té rány zánět a navíc mi to doporučovala sestřička. Sprcha byla skvělá i v tom, že jsem se první dny potila neskutečným způsobem. Pro mě, jako pro člověka, který se normálně téměř nikdy nepotil, to bylo něco nepochopitelného. Ale tyto dny tělo pracovalo úplně jinak. I v tom, že jsem neměla vůbec chuť k jídlu. Do jídla jsem se musela nutit. To se mi nikdy v životě nestalo. I když jsem nemocná, tak mám vždycky chuť k jídlu.

Co bylo ale úžasné, tak to byla Mia. Byla neskutečně hodná! V porodnici plakala jen jednou a to, když se šla poprvé koupat, pak už vlastně nikdy, vždycky jen roztomile kuňkla a to bylo všechno. V noci se po porodnici rozléhal pláč dětí, vlastně celé dny a noci probrečel i chlapeček mé "spolubydlící", která ke mně na pokoj přišla na poslední dva dny a Mia si vklidu spinkala nebo jen koukala. Byla úžasná i v tom, že počkala, než se objevilo mléko, takže jsem jí nemusela dávat žádný příkrm. Popravdě se ale nedivím, že byla z břicha najezená. Z toho množství jídla, co běžně jím, by byla najezená i dvojčata :-D

Abych to nějak shrnula.. s porodní bolestí jsem počítala a byla jsem na ni připravená, takže porod jako takový beru velmi pozitivně a vzpomínám na něj jen v tom dobrém. S čím jsem ale nepočítala, tak s tou šílenou bolestí po porodu a strašně mě překvapilo, jak dlouho jsem se dávala dokupy. Všechno ale samozřejmě přebilo to ohromné štěstí v podobě nejúžasnějšího stvoření v našem životě!

Pokračování v dalším článku, kde vám popíšu moje šestinedělí :)

Ze soukromí: Jaký byl můj třetí trimestr

Ahoj,

tak už mám měsíc od porodu a stále jsem vám nezveřejnila článek o mém třetím trimestru, takže to jdu hned napravit :) Asi nebude tak rozsáhlý, jako předchozí články, ale snad vás bude i tak bavit.

Na konci třetího trimestru jsem odcházela z práce na mateřskou a tím pádem jsem začla mít víc času na chystání věcí pro malou. S tím se pojí i moje mánie nakupovat dětské věci :-D takže jsem trávila dny u různých e-shopů a nakupovala hadříky a další věci, co jsme ještě neměli a naprosto jsem si to užívala. Popravdě to byl jeden z důvodů, kdy jsem se těšila, že už nebudu chodit do práce a budu se věnovat přípravě na miminko :) Navíc poslední měsíc v práci byl dost náročný, jelikož jsem zaučovala paní, která nastupovala místo mě a musela jsem zvládat ji nejen zaučovat, ale i svoji běžnou práci... O to víc jsem si to volno a přípravy před porodem užila :)

Jak jsem vám v předchozím článku psala, tak mě přešla s těhotenstvím chuť na sladké... no ale o to víc jsem se stala závislou na sladkém v posledním trimestru ... to jsem musela mít nejen v práci ve stole tunu sladkostí, ale i doma jsem vymetala skříňku se sladkostma hned jak jsem z práce dojela. Šílenost :-D

Asi vás bude zajímat, kolik jsem celkově přibrala a jak velký jsem nakonec měla pupík. Samozřejmě jste viděli nějaké fotky z posledního týdne, tak si to umíte představit. Popravdě jsem čekala, že přiberu o dost víc a celkově, že se budu cítit hůř. Asi to bylo tím, jak většina těhulí o posledním měsíci mluví negativně a také tím, jak mi všici tloukli do hlavy, že je to strašný být těhotná v těch vedrech. Jak už jsem zmiňovala, já léto miluju a mohla bych žít v tropech klidně celý rok, takže mi to nepřišlo, navíc jsem vůbec neotýkala a tím pádem jsem si to opravdu užívala :) 

Celkově jsem přibrala necelých 14 kg a přes pupík jsem si naměřila 101 cm :-D neuvěřitelné číslo...

Nejhorší byly poslední týdny před porodem, kdy se mě i manžela každý neustále ptal, jestli UŽ??? Především v ty horší dny, kdy mi nebylo nejlíp, jsem byla už nepříjemná. Nikdo nechápal, že my taky čekáme a až to bude, tak to všem oznámíme. Na druhou stranu si říkám, že je hezký, že se o nás všichni tak zajímali a mysleli na nás, opravdu si toho vážím, ale někdy toho bylo prostě už moc.

To je asi z dnešního článku vše a určitě jsem na něco zapomněla, takže pokud máte dotazy, určitě se ptejte, moc ráda odpovím :)

Těhotenský lookbook

Ahoj,

jak si tak dávám dokupy fotky v počítači, napadlo mě udělat takový menší těhotenský lookbook... Poslední dobou mě furt každý lituje, jak musí být šílené těhotenství v létě, ale já to beru jako velkou výhodu! Především kvůli tomu, že bude mít naše malá narozeniny v létě a dnes už je jasné, že bude ve znamení lva, což jsem si moc přála. Každé znamení má něco do sebe a ne, že bych tomu rozuměla nebo se o to zajímala, ale přála jsem si to hlavně i proto, že miluji kočkovité šelmy a lev je neskutečně nádherné zvíře, ze kterého čiší ta jeho osobnost a respekt a také proto, že lidé ve znamení lva (alespoň z mých zkušeností) jsou milí, pohodoví a přátelští!

No ale o tom jsem se nechtěla vykecávat :-D chtěla jsem říct, že jsem moc ráda, že jsem těhotná v létě právě kvůli oblečení. Tím, že mi rostlo bříško poměrně rychle a už ve 3. měsíci jsem musela nosit těhotnské kalhoty a postupně mi začala být krátká i veškerá trička, musela jsem začít řešit těhotenské oblečení. Jak už jsem zmiňovala ve článku nezbytnosti v těhotenství, sehnat hezké těhotenské oblečení a za rozumnou cenu, byla fuška. Navíc, když víte, že je máte na chvíli, tak se vám za něj utrácet nechce. Tím se dostávám opět k tomu, že nejlepší je být těhotná v létě. Momentálně je většina šatů v obchodech přestřižená pod prsy, což je ideální. Nemusíte utrácet za těhu šaty (cca 2000,-), ale koupíte klasické šaty z konfekce za pár korun a skvěle do nich bříško schováte a navíc je to velmi pohodlné. 

1. Těhotenské rifle z H&M, vel. 36 a košile Next ve velikosti M

2. Šaty Lidl, vel. S a riflová bunda Lipsy London vel. 34, kabelka Carpisa

3. Šaty Happymum, vel. S

4. Šaty Lidl, vel. S

5. Šaty Pepco, vel. 164

Ze soukromí: Jaký byl můj druhý trimestr

Ahoj,

když si tak projíždím články, které jsem za poslední dobu vydala, chyběl mi tam nějaký článek ze soukromí, z kategorie mé těhotenství. Jelikož mám už za 14 dní - 3 týdny rodit, tak by bylo vhodné sepsat pocity z mého druhého trimestru a pak už i ze třetího :-D ... takže jdeme na to.

Říká se, že druhý trimestr je nejhezčí a nejpříjemnější na celém těhotenství a teď se podíváme, jestli jsem to tak vnímala i já :)

Začnu tím nejpříjemnějším a to tím, že mi ustávaly ty šílené celodenní nevolnosti! Jupí! Konečně jsem se mohla ještě víc radovat z toho, co stále nosím pod srdíčkem a přemýšlet o tom, co bude až se narodí :) Prsa už také tolik nebolela, jen byla stále citlivá a stále rostla, takže jsem si musela pořídit nové, větší a pohodlnější podprsenky.

Vcelku brzy na mě bylo vidět i bříško, ale tím, jak to bylo ještě hodně na začátku a ještě jsme to skoro nikomu neříkali, tak jsem začla vnímat pohledy a nervozitu našich známých, když jsme se po nějaké době potkali, jak se bojí zeptat, jestli jsem těhotná nebo jestli jsem se jen víc najedla :-D Takže jsem je nechtěla trápit a hned na začátku čtvrtého měsíce jsme to skoro všem oznámili :) Bylo úžasné, jak to všichni vnímali pozitivně, jak nám hned po každé kontrole psali, jak jsme dopadli, ať pošleme fotečku z ultrazvuku, jak je miminko velké atd.. 

(foto z bráchova maturitního plesu - 3.3., kdy jsem byla ve čtvrtém měsíci)

Říká se, že v druhém trimestru je nejvhodnější jet na dovolenou, tak jsme si to vzali za své a sice nejeli na nějakou dlouhou dovolenou, ale o Velikonocích využili volna a jeli na víkend do Jižních Čech. Navštívili jsme nejen České Budějovice, kde jsme byli ubytování, ale i vesničku Holašovice, a Hlubokou nad Vltavou. Musím říct, že nás Jižní Čechy natolik okouzlily, že se tam určitě s kočárkem vrátíme.

(Holašovice - památka UNESCO)

(zámek Hluboká nad Vltavou, ten asi představovat nemusím :-D)

Co bylo dále úžasné na druhém trimestru, tak to, že jsem začla cítit pohyby miminka. Nejdříve to bylo takové malé šimrání, které se pak změnilo na malé kopanečky. Je to opravdu neskutečně krásný pocit a doteď se ho stále nemůžu nabažit :)

S tím, jak rostl pupík, tak se na mě začli všichni dívat úplně jinak. Nemyslím známí, ale úplně cizí lidi. Kamkoliv jsem šla, tak se na mě lidi dívali, ženské se většinou i pousmály a celkově to na mě působilo a stále působí strašně mile :) 

V druhém trimestru jsme se také dozvěděli pohlaví miminka a jak už víte, tak jsem si strašně přála holčičku a když nám to potvrdili, tak jsem hnedka začla nakupovat :-D Nechci vás tím zahlcovat na sociálních sítích, ale něco málo jste už mohli postřehnout a asi ještě uvidíte:)

Abych teda nebyla jen pozitivní, i když to se snažím být celé těhotenství, tak tu mám pár bodů, co nebyly úplně nejlepší, ale já to beru tak, že to k těhotenství patří a hlavně to nebylo nic závažného:)

Začala mě dost bolet záda. Nejhorší to bylo v práci, jelikož mám sedavé zaměstnání a to celodenní sezení mi nedělalo vůbec dobře. Téměř každý den, když jsem dojela z práce, vytáhla jsem manžela a šli jsme na procházku. Po práci jsme chodili většinou kolem 5 km a o víkendech i 8 a více. Procházky mi dělaly neskutečně dobře a tak se to dalo přežít :) 

Další dvě nepříjemnosti byly, že mi při smrkání neustále tekla krev z nosu a začaly mi krvácet i dásně. Na prohlídce u zubaře jsem dostala tip, že mám tím nejjemnějším kartáčkem při čištění zubů déle kroužit po dásních a víckrát za den používat Listerine. Do toho jsem používala skořicovou zubní pastu od Ecodenty, která je nejen antibakteriální, ale působí i proti zubnímu kazu atd a ta mi podle mě taky hodně pomohla :) 

Nooo a to je asi tak nějak ve zkratce všechno :) Jak často slýchávám, že je druhý trimestr nejhezčí, tak to musím potvrdit, opravdu jsem si ho užila naplno!!!